Reklama
 
Blog | Martina Mikulášková

Dějiny mé domoviny

K výročí vpádu invazních vojsk toho je a bude zajisté mnoho napsáno. Původně jsem i já měla v plánu napsat nějaké hluboké zamyšlení nad tím, jaký odkaz pro mě nese srpen osmašedesát. Nakonec jsem ale pod vlivem nedávných událostí v Gruzii spíš sklouzla k dumání o malém státečku, jenž je mým rodištěm a jehož osudy se vtiskly do povahy nejen mojí. Nečekejte akademický traktát, je to pouze snaha o alegorii naprosto historicky nevzdělaného laika.

28. – 30. říjen 1918

Po dlouhém období těhotenství rodí se nové dítko
Československo, vlastně jsou to dvojčátka Česko a Slovensko. V prvních
letech života malého Česka dochází k infekcím a částečnému kolapsu
některých periferních orgánů. Organismus mladého jedince je však dostatečně
silný a boj se zákeřnými viry nacionalismů prozatím vyhrává. Centrální nervový
systém získává plnou kontrolu nad funkcí celého organismu.

Období dospívání prožívá jedinec v dobrém zdraví se
všemi příznaky rychlého růstu a rozvoje organismu. Strava zajišťující výživu
jedince je pestrá a nutričně hodnotná. Dalo by se říci, že jedinec prosperuje
velmi dobře a má veškeré předpoklady stát se silným dospělcem.

29. září 1938

Reklama

Mladému dospělci je lékařským konsiliem
sestávajícím z věhlasných odborníků nařízena drastická redukční dieta.
Během necelých dvou týdnů vykazuje jedinec třetinový úbytek váhy a celkové
zhoršení zdravotního stavu. Vzhledem k akutnímu nedostatku kvalitních
živin je jedinec plně odkázán na omezené
příděly
, ordinované jeho novým dietologem. Mocný lékař,
specialista na výživu, se snaží svou dietu
všemi možnými prostředky naordinovat i ostatním pacientům v jedincově
okolí. Tato jeho aktivita si zpočátku získává své stoupence, záhy je však
většinovým sdružením lékařů odsouzena a je zahájeno kárné řízení s propagátory
nové diety. Pacientům, včetně našeho jedince, jsou postupně dodávány vyšší
dávky živin.

8. květen 1945

Pacient je natolik zotaven,
že může být k další rekonvalescenci propuštěn do domácího prostředí. I
přes výrazný váhový přírůstek trápí pacienta rozličné infekční abscesy, jejich
léčení bere pacient do vlastních rukou a nevybíravým způsobem odstraňuje
domnělý hnis z těchto ložisek. Organismus pacienta je takovým bojem značně
oslaben a vede k pozvolnému infikování zbytku zdravých tkání nebezpečným
virem komunismu.

25. únor 1948

Organismus plně podléhá infekci komunismu,
jedinec je stižen zhoubným virem, ovšem subjektivní příznaky nemoci zdají se
být mírné. Pod vlivem zákeřné infekce rozhoduje se pacient svěřit péči o své
zdraví vyšší autoritě – dietologovi
z východní země. Lékařské konsilium s pacientovým krokem plně souhlasí a
v jeho snažení jej podporuje. Doktor z východu připravuje pro
pacienta léčebný a rekonvalescentní plán sestávající z dobrovolně povinné
práce bez nároku na odměnu. Jídelníček je sestaven pouze z produktů
východních zemí, pacientovi jsou třikrát denně podávány sladké tablety
bolševismu. Pacient je internován v sanatoriu pod přísným dohledem zdravotnického
personálu. V důsledku rekonvalescentních opatření pacient chřadne jak
fyzicky tak psychicky. Tablety bolševismu hořknou na jazyku a u pacienta po
čase vyvolávají žaludeční potíže.

Duben 1968

Pacient se rozhodne
obohatit svůj jídelníček produkty ze své zahrádky, na které je nucen pracovat
pod vedením lékaře z východu. Organismus pacienta je přiotráven
dlouhodobým užíváním tablet bolševismu a bouří se proti novým dávkám tohoto
léku. Pacient se rozhodne částečně poslechnout hlasu svého těla a sám bez
konzultace s lékařem snižuje dávkování léku. Pacientovi se daří lépe než
doposud, je veselejší, jeho sinalá pokožka dostává zdravou barvu.

21. srpen 1968

Dietolog z východu se dozvěděl o anarchistickém chování
pacienta, o jeho nerespektování dietního plánu a zahajuje invazní nitrožilní léčbu
bolševismem. Zřízenci východního sanatoria likvidují produkty i rostliny
pacientovy zahrádky a podrobují pacienta nepřetržitému přísnému dozoru. Pacient
je psychicky zdrcen a bez jakéhokoliv pokusu o odpor rezignovaně přijímá tvrdou dietu a pracovní režim. V celém sanatoriu panuje pochmurná
nálada, pacienti trpí hlady, jsou vysílení, přepracovaní. Občas se některý
pacient vzbouří, ale nikdo nemá šanci
na úspěch, všichni jsou příliš zesláblí a pak je tu ten přísný dohled
personálu.

17. listopad 1989

Pacient hlasitě protestuje proti
léčebným metodám východního doktora. Personál ho však za použití donucovacích
prostředků umlčí. Pacient následující dny odmítá pracovat a znovu nahlas
protestuje. Tato zpráva se rychle rozkřikne po celém zbytku sanatoria a ostatní
pacienti se přidávají k hlasitým protestům a pracovním stávkám. Personál nezvládá
situaci a přenechává osud pacientů na jejich vůli. Náš jedinec se ve spojení
se svým bratrem Slovenskem pouští do hospodaření na své zahrádce. Zahrádka je
ale příliš suchá a je zapotřebí kupovat životodárnou tekutinu od doktora
z východu. Lékař je sice hluboce uražen, ale tekutinu ochotně mění za
produkty ze zahrádky svých bývalých pacientů. Naši bratři hospodaří seč jim
síly stačí a čile obchodují i se svými sousedy ze západu.

1. leden 1993

Jak už to tak mezi sourozenci někdy bývá, naši bratři se
rozhádali a v zimním období, kdy na zahrádce nic neroste, si rozdělili
svůj kousek zeminy na dvě poloviny, ode dneška bude hospodařit každý sám.
Jenomže samotnému jedinci je na světě smutno a navíc na něj za každým rohem
číhá nějaké nebezpečí. A tak se naše Česko rozhlíží po okolí a hledá nějaké kamarády,
kteří by mu pomohli v dobách zlých a se kterými by se mohli v dobách
dobrých čile navštěvovat a vyměňovat si produkty svých zahrádek. A nemusí ani
daleko chodit, hned vedle u sousedů je jakýsi spolek přátel, kteří
nenápadně po očku sledují svého souseda a lákají ho k sobě.

17. leden 1996

Česko poslalo dopis adresovaný spolku přátel – sousedů ze
západu se žádostí
o členství. Přátelé ze spolku se ihned začali o nového zájemce důkladně
zajímat. Chodili ho navštěvovat a kontrolovali, jestli pěstuje produkty tak
nebo jinak, jestli chodí včas spát a včas i vstává, jestli si maže na chleba
med nebo marmeládu, jak připravuje obědy, jestli náhodou nejí zbytky od
včerejšího oběda k večeři a spoustu jiných nepatrných drobností, vlastně
ten zájem od nich byl milý. Co na tom, že byli tak trochu vlezlí a do všeho
Česku mluvili, hlavně když ho pak vezmou mezi sebe, už se nemůže dočkat. A tak
náš bývalý pacient pomalu získával nové kamarády. A od kamarádů nové informace.
Prý je to teď na tom světě nějaké nebezpečné a prý by kdokoliv mohl klidně o
svou zahrádku přijít a prý je dobré mít silné kamarády, kteří by jedincovu zahrádku
v případě nebezpečí ochránili. Náš životem zkoušený jedinec nechce nechat
nic náhodě a po svých zkušenostech s nejrůznějšími léčebnými a dietními
opatřeními se vydává žádat o členství ve spolku pro
ochranu soukromých zahrádek
.

12. březen 1999

Spolek pro ochranu soukromých zahrádek přijal našeho jedince
mezi své právoplatné členy a zároveň jej zasvětil do svých činností. Jedinec se
tak dostal do světa, kde, jak se domníval, hájil práva ostatních jedinců na
jejich vlastní zahrádky. Jedinec je spokojený, našel své místo ve světě, našel
si nové kamarády.

13. prosinec 2007

Spolek
přátel
navrhuje společný jídelníček. Náš
jedinec začíná být obezřetný, po všech dietních opatřeních, kterými si za svůj
život prošel, by byl nerad odkázán na další nařízenou stravu. Nabídka
jídelníčku je sice pestrá, každý si zde přijde na své, ale přece jen, jsou to
všechno hotová jídla, předkládaná kuchařem. Nikde žádná větší volnost, žádná
možnost uvařit si menu podle vlastní chuti. Všichni přátelé už se zapsali do
společného stravování. Jen jeden s výrazně odlišným apetitem se vzbouřil. Česko
ještě pořád váhá… Zpropadené diety…