Reklama
 
Blog | Martina Mikulášková

Ztracená záře

Dnes smíš se ještě hřát v její tváři

Prchavý okamžik přítomnosti

Minulost shořela žárem

Reklama

Plamínek skromně plápolá

Rozverně poskakuje, hřeje malounko

===

A Ty? Ty toužíš po žáru…

Po žáru minulosti

Po žáru budoucnosti snad…?

===

Chladno uvnitř Tebe

Kde se vzala ta ledová propast?

Byla tu vždycky; a Ty?

Chtěl jsi ji naplnit jejím žárem

Nabídla Ti plamen poznání

Hltal jsi lačně každou jiskru…

===

Chtěl jsi být uvnitř slunce, zářit

Každým okamžikem, navždy…

Pošetilče!

Cožpak je dáno člověku zářit?

===

Kdo zná odpověď?

Hledej uvnitř sebe…