Blogem Respektu hýbe soudní verdikt nad bloggerem Matouškem.
Přiznám se, že jsem se nesnažila sledovat mediální pokrytí tohoto případu
v celém spektru informačních kanálů, ale jak jsem stačila pochytit
z internetových článků zpravodajských serverů, hlavní poslání a precedens
rozsudku vidí média ve vymahatelnosti práva na ochranu osobnosti v oblasti
internetových diskuzí. Jinak řečeno, média varují: Pozor, za vulgární a
urážlivé výroky v internetových diskusních fórech může být autor příspěvku
odsouzen! No prosím, nic proti tomu nemám, ba naopak, souhlasím. Ale…
Zdá se mi, že se na něco zapomnělo. Někam zmizel kontext
oněch pronesených nadávek. Vlastně ne, nezmizel. Vždyť komentář o „echtovní cigánce"
se objevil snad v každém článku, ale nějak se nám nad ním média zapomněla
pozastavit. Nepřekvapuje mě samozřejmost, s jakou se ve zprávách o
rozsudku přehlíží rasistické výroky. Vím, že zprávy musí být jasné, stručné a
přehledné a nelze tedy rozebírat celý případ ze všech možných úhlů pohledu. Jen
mě zaráží fakt, že většina médií dala přednost interpretaci ve smyslu
dodržování dobrých mravů vůči individuu před ochranou společnosti proti šíření
rasismu. Jinak řečeno, v dnešní silně individualizované a atomizované
společnosti média podporují další individualizaci společnosti tím, že povyšují
právo jedince nad potřeby společnosti.
Možná jsem paranoidní, když vidím problém v tom, že
rasistický diskusní příspěvek je ve většině článků zpravodajských serverů
publikován bez komentáře, bez poukázání na jeho společenskou
odsouzeníhodnost. Spoléhají snad autoři
oněch článků, že zprávu budou číst jen antirasisticky ladění čtenáři? Věřím, že
nikdo z těch autorů nechtěl propagovat rasismus, ale pomyslel někdo na
nezamýšlené důsledky jednání? Kolik asi čtenářů si při přečtení onoho citátu „s
rasistickým podtextem" souhlasně mlaskne. Chtěla bych věřit, že jich moc není,
ale bojím se, že moje víra je jen zbožné přání. Ano, jsem bílá a při čtení
podobných zpráv ještě víc blednu strachy. Vlastně ne, rudnu vzteky, takže jsem
vlastně rudá. Jo, a abych nezapomněla, nesnáším skrytou propagaci rasismu, byť neúmyslnou.